Únor 2008

Vypadněte ven ;)

27. února 2008 v 12:10 | Rhiannonn |  Bez souvislosti
FíDžej z letního sídla,
sedím na náměstí v hrůze sídla správy národního parku a mám ještě deset minut, než načnu novou čtvrthodinu, tak jenom zdravím a vzkazuji:
Lidstvo! Vypadněte od těch židlí a monitorů a jděte ven... Do lesa. Sami. Koukejte se okolo sebe pohledem fotografa, hledejte výjimečnosti, pátrejte po obyčejných zázracích. Dýchejte zhluboka (jak astmatik zahánějící záchvat ;) ), zavřete oči a nastavte tvář slunci. Vyjděte si na vyhlídku a rozhlídněte se do kraje. Zkuste si představit, jak to vypadalo, když tam ještě nestáli vesnice, města, když pole byla jen hoodně malinkatá a jediná známka lidského osídlení byl kouř z hradiště... Roztáhněte ruce a obejměte vzduch.... Žijte. Jste součást přírody, tak tam jděte a rozmazlete se chvilkou, kdy to poznáte i na sobě.
...protože příroda je jediný důvod, proč se nadechnout znovu. Protože není vyšší instance, než je vzduch, stromy, slunce a cvrkot života okolo vás. Pochopte, že jste součást. A zapomeňte, že žijete malý život v městě lidské nadřazenosti, mylných priorit, chabých náhražek a zparchantělých napodobenin životů... Buďte. Jen. A žijte.
Rhiannonn

32. Tipy

25. února 2008 v 10:00 | Rhiannonn |  Hudební tipy
FíDa,
Pokus o pokračování v tradici pondělní čtyřky. Zas mě to baví... :). Hezký poslech tentokrát od RedHotů, P.O.D., Midnight Oil a Coldplay... Aneb lidi..poslouchejte rockzone! :D
Red Hot Chili Peppers - Aeroplane
- rozjásaný redrock... :)
Midnight Oil - Beds Are Burning
- klasika z let osmdesátých, kdo nezná se jde zahrabat...
P.O.D. - Going In Blind
- ze začátku trochu klasické ale pak ke konci je to velmi emotivní a mě osobně bylo strašně líto, když písnička skončila. Kvalitně odvedená hudební práce. Thanx :).
Coldplay - Bigger Stronger
- nádherná balada, dokonalá kytara a ještě dokonalejší zpěv. A krásný text. Nejlepší kus, co jsem nově slyšela za posledních...troufám si říct 5 let. :)

Svítí

24. února 2008 v 20:43 | Rhiannonn |  trocha Poezie
:),
tak zase po dlouhé době básnička... Má být banální, trochu klišé, jen takové milé brnkání s ..čímsi. Aneb je to malé, rychlé, jen také házení slovy inspirované hudbou od Coldplay...
*
*
Svítí
.
Pohupujeme se
zasněnými úsměvy
a září očí tam nahoru
hladíme svůj čas
propletenými prsty
a lesní dým
bílými pavučinkami
skrze naše cesty
rozhání nám myšlení
k našim světlům
skrytým v naší tmě
pojď
o kousek blíž
chci tě dýchat
abychom se směli
houpat dál
na srpečkách měsíců
z tvého smíchu
spojených
kéž by...

Dvě Věci

23. února 2008 v 11:51 | Rhiannonn |  Bez souvislosti
FD,
dvě věci 1) tisíciletá reklama má pořád svůj efekt 2) jak netušíme, co je život toho druhého.
Malinké shrnutí mých myšlenkových pochodů za poslední dva dny.
1) Well... So... No dobrá. Mluvím o křesťanství... Když někdo hledá vyšší smysl, nějakou vyšší instanci a chce ji pojmenovat, protože to nejisté vnímání jakési osudovosti už ho ubíjí a spíš omezuje, než že by mu pomáhalo... tak tak nějak automaticky zabloudí ke křesťanskému Bohu. Jako k prověřené instituci. A když si o tom bude chtít promluvit - o všech těch věcech okolo víry a něčeho navíc, tak je křesťanský kněz prvou a logickou volbou. I když v Boha nevěříte, tak on...to asi máme nějak geneticky zakódováno...odpovědi na vaše otázky má..
2) Zamysleli jste se někdy nad tím, jak druhý přemýšlí? Jaké události v jeho životě z něj vytvořily to, co je? Co se mu všechno mohlo stát a jak svět vypadá jeho očima? Jaké bylo jeho dětství? Jak asi cítí? - jsou jeho emoce stejné jako ty vaše? Proč má na některé věci jiné názory? Proč jsou jeho reakce na určité situace tak diametrálně odlišné od těch vašich? Co se mu asi honí hlavou? Jak vnímá své myšlenky - má je v obrazech, ve zvucích, ve slovech, ve vzpomínkách, v dialozích se svým druhým já..? Tak jste došli asi k tomu samému jako já. Že člověka nelze poznat. A ani za pomoci tollánských aparátků... Ale u některých to stojí za to zkusit.

Bruce Dickinson - Tear's Of The Dragon

21. února 2008 v 7:41 | Rhiannonn |  Chytré lyrics
Jop.
Bruce Dickinson... Známý to tvor. Tear's of the dragon. Známý to song. A velmi velmi velmi chytrý text, k jehož vnitřní pravdivosti a dokonalé konkrétnosti se ale dostanete až skrz určitou životní zkušenost.
Co se mi na tom líbí.: podivuhodně sedící fráze přesně vystihující a postihující danou situaci navzdory tomu, že je to možné vykládat všemi možnými způsoby a aplikovat na různé věci
Co se mi nelíbí.: konec refrénu. Zlobí mě, že tam je to "for you and for me". To tam nechci. :D
Závěr: Zajímavá věc, co udělají projekce... Jen si to ale musíme uvědomit.

Krása je bezcenná a evolučně na nic!

19. února 2008 v 9:42 | Rhiannonn |  Hluboké myšlenky
Krása je v průměrnosti. Průměrnost. To je ten trik, kterým příroda šálí oko a který využívá umělec. Stvořit krásu znamená stvořit něco průměrného.
- toto je parafráze a já už bohužel nevím odkud...
Jestliže budeme toto tvrzení brát jako bernou minci - což klidně můžeme, protože je na něm víc jak třičtvrtě pravdy - tak nás to přivede ke vzrušujícímu závěru. A to totiž, že oškliví lidé jsou geneticky a evolučně cennější než krásní (!).
Tak si to obhajme.
Jestliže je krása v průměrnosti. A ona je. - Aspoň ta krása populární a všeobecně uznávaná (vzpomeňme na nějaký popis... "postava ani tlustá a ani příliš hubená, nohy dlouhé tak akorát, a šíje labutí, nic nepřebývalo a ani nic nechybělo. Její oči byly krásné - vzdálené od sebe ani ne moc a ani ne málo. Byla nádherná"..) Když je krása v průměrnosti, tak to znamená, že krásní lidé jsou průměrní. To je logické. Teď se ale dostaneme k odvážnějšímu tvrzení.
Průměrnost je evolučně bezcenná. Je známo, - nebo si to alespoň myslíme, že vývoj druhů se dral cestou náhodných mutací. Náhodných mutací! Čili žádná průměrnost. Ti, kteří byly důležití pro druh nebyli v žádném případě průměrní.
A teď nám zbývá si tyto myšlenky propojit. Krása je průměrnost. Pokrok je ve výjimečnosti. Vyplývá nám z toho, že "oškliví" lidé (tedy ti neprůměrní) jsou cestou k vývoji druhu.
Má to však jeden háček. A to, že ti průměrní lidé (ti krásní) využívají své průměrnosti k získání větší genetické převahy. A tak se nám rodí další průměrní a další průměrní... A když je někdo neprůměrný a mohl by lidskému rodu pomoct v evoluci, tak je krásnými skoro zničen... A toto nám vysvětluje další jev - degeneraci a úpadek lidského rodu... Vidíte? Za to může ta takzvaná krása. Za to, že jsme teď slabí omezenci ženoucí se jen za prachama a slepí ke všemu mimo náš vlastní druh (- kéž bychom ale viděli aspoň ten náš druh).
Ale my se nedáme! Budoucnost lidstva záleží na nás! Na nás, na nás neprůměrných! Na nás, co jsme geneticky výhodnější, na nás, co jsme vyvolení samotnou Evolucí, abychom přinesli pokrok!
uff, fídžej, rhiannonn :)
btw - víte proč jsou vědci oškliví? ;)

31. tipy

18. února 2008 v 14:16 | Rhiannonn |  Hudební tipy
Zkusíme to znovu.
Ok? :)
Vybrala jsem jednu rychlejší, jednu hoodně pomalou, třetí je rádiová a poslední je nářezík - všechno samozřejmě hudba s kamením. A třeba si i rozšíříte obzor (i když tohle jsou docela známé věci)...
Hezký poslech...
Předem se omlouvám metálistům. Ti si nepošmáknou. Astraku, sorry. :)
Kasabian, Shinedown, Six A.M. a Rise Against...

Výroční Roční

17. února 2008 v 20:47 | Rhiannonn |  blog: hned
Džeje,
tak jsme s blogem dohromady doklepali rok.... A to trochu nutí přemýšlet.... Ale nakonec bylo rozhodnuto, že to ještě nezavřu.
Tak snad s novou aktivitou a s novými plány a s inspirací... se vracím na netovou scénu.... a snad se vrátím i do Tvých oblíbených.. (skrytý tajný vzkaz na dálný východ).
Rhiannonn

eeeeeeeeeeeeee eee

11. února 2008 v 20:48 | Rhiannonn |  Bez souvislosti
Tak já vám nevím.
Hrozně jsem duto. úplně prázdno... a vzdušnolessně. Ach jo.
Víte, co je nic?
Těžko se to definuje, ale je to na nic.
eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
Nechci. To. Duto. d*u*t*o DuTo DUTO !D!U!TO!
...btw - duto je výstižné slovo.
uuááááááááá a chumech.
Chjooo... Totální Nic. Přesný a dokonalý opak všeho a nekonečna. Ty joooooooooooooo.
eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
Je to na hov... je to na NIC.
Blbci. Volové... TUPCI!
Ac h jo... ani nadávat mě neba.
ani jíst mi nechutná a ani pít mi nechutná. spát mě nebaví, být vzhůru mě nebaví. Být sama se mi nechce, být s lidma (a ani s člověkem) se mi taky nechce. Ani číst, ani spát. Jen ta hudba.
eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
do rekta.
uuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
....ende.... ENDE!!! šlůůůůůůůůůůs

mé mínus

6. února 2008 v 13:14 | Rhiannonn |  Rhi, tedy Já
well, :), hoj.
Od neděle mi jedna věc nedá spát... Tedy nedá mi jich spát víc, ale tahle je nová... Vlastně nová není, ale získala tak nějak nový rozměr, sílu a aktuálnost.
Jsem HUDEBNÍ HLUCHÝ A NĚMÝ. To už je známo. Ale jak mi to teď ****aně vadí! Grr... Vraždila bych pro Hlas. Obětovala bych 50 let svého života (to je tedy oběť, když to říká suicider :D) za hudební sluch. Rozhodně bych vyměnila to svoje čmárání, které není valné, za aspoň podobnou míru talentu ve zpěvu. Spálila bych klidně celou knihovnu, kdybych za to zvládla udržet rytmus. Ale ne. Prostě mě už nic nepomůže. Deathmetalový chraplák 60letého zhuleného starce anebo rovnou kvičení roztomilého růžového prasátka. Tak to zní. Když zkouším vytvořit melodii, tak zjistím, že hiphopově rapuju - a to ještě dost hrozně... A v neděli v noci jsem zjistila, že ani ten rytmus nedám. :-/ Matěj mi půjčil na chvilenku buben. Ee. Ani náhodou. Přemlouvali mě půl hodiny, já se nechala, dvě minuty mě to bavilo a pak jsem mu to radši vrátila, abych nekazila atmosféru svou neschopností... :). Ale hráli fakt dokonale, dva bubínky, já myslela, že se tam utluču...no jen to řekni...touhou :). Takovou věc jsem v životě nezažila.. Pak ještě ten blond (Matěj huhlá, takže neznám jméno :D) popadl kytaru a nakonec jsem ho přemluvila i ke zpěvuu.. Tak intenzivní prožitek, co jsem z toho všeho měla, to už se mi dlouho nepovedlo zažít... Bůhví jestli jsem něco přirovnatelného vůbec poznala. Byli fakt úžasní, zírala jsem na ně a poslouchala to dunění a nechala se rozechvívat a... prostě vůbec, bubínky jsou nepřekonatelné, zvlášť když hrají dva sympatičtí a hezcí kluci :)... Nicméně mě mrzí, že jsem se neomohla přidat. Nějaký ženský vokálek by se tam docela hodil, ale to já prostě nedávám, takže jediné, co mi zbývá a trošku to s hudbou souvisí je tanec. (Ten jsem tedy rázně odmítla předvádět, :D kdyby tam byl někdo se mnou, ale ne... Sama před obecenstvem?! - byť dvojčlenným... Nikdy! :) )
Tak jo. Jdu si pustit Tarju, anebo sountrack k Beowulfovi (kvůli Weve) a budu se litovat, že prostě muže svým zpěvem neošálím...
Rhiannonn