Okolo Oka...

1. března 2007 v 21:05 | Rhi |  Rhi, tedy Já
Tak mě pustili ze zamřížovaného pokoje. Ne však z vězení ale z malomocnice. A jak jsem se tam vlastně dostala a za co jsem byla zavřená a pokolikáté? To už je dole...;)

Před dávnými a dávnými časy, bohužel v této velice přítomné galaxii, asi na začátku října jsem navštívila svoji oční lékařku, mnou familiérně zvanou Táňa, abych se podrobila rutinní půlroční kontrole. Už je to tak dávno, že nedokážu určit přesnou časovou relaci, ale bylo to dopoledne.
Tak tedy to páteční odpoledne čekám v čekárně a čekám, že dostanu nové a trochu silnější brýle a že mi bude vyčiněno, že ty svoje nenosím. Chyba ne lávky, ale přímo mostu. Moje malilinkaté zhoršení vidění vůbec nebylo malilinkaté. Bylo spíš velilinkaté. Doslova. Na levé oko, které na tom bylo doteď lépe o půl dioptrie před tím pravým, nepřečtu ani to velké T. Šok. Hnusnou flusací bednou mi měří oční tlak. Před jiným přístrojem klikám pokaždý když vidím světelný záblesčík. Pak zas jinou věcí mi do toho hnusnýho oka svítí. Ve finále je mi sděleno, že vada není dioptrická, ale je tam zřejmě odchlípnutá sítnice. Šok.
Byly jsme (na oční chodím dohromady s mamkou) poslány na Karlák na polikliniku. Diagnóza byla potrvzena a navíc byla oznámená nutnost operace. Šok! Informaci, že na Karláku tyto operace sice provádí, ale že je pátek a přes víkend nic nedělají a v tomto případě je operace nutná ihned jsem skoro ani nevnímala. Nicméně pohotovost mají Střešovice. Bylo zhruba poledne....
Měli jsme hlad. Sedli tadajku a jedeme se najíst k mamce do práce. Ani nevím, jakou chuť má to jídlo. A ani dortík mi nechutná. Takový mám Šok :).
Najedené jsem sedli na jinou tramvaj a hurá do Střešovic. Bylo zhruba jedna.
...
Ve Střešovicích je dusno, vedro a nuda... Radek - křestní jméno pána lékaře - mi mé oko rozkapal a teď musíme čekat než se mi cosi roztáhne. Nuda. Nuda. Nuda. A to oko musí být zavřené. Nuda. Po další nudě jsem podrobena několika úporným vyšetřením pod optickou čočkou - pekelně nepříjemné. Pak už jen nuda pod vlivem kapek a sken sítnice a ultrazvuk... V úchvatných a strašně brzkých 8 hodinách večerních se dovídáme, že operace nebude. Není tak akutní, aby to nemohlo počkat do pondělí. Výborně. Je nám to vysvětleno tím, že za á) odchlípení není čerstvé, je tam jakási bílkovinná vrstva, což prý indikuje tu nečerstvost a když se počká, už se to nezhorší a za bé) je to strašně drahé. Deset litrů jen za olej...Hmmm.... Asi další půlhodinu jsme mučeny hrůzným stavem našeho zdravotnictví, zlým zákonem a nechutnými vztahy nemocnic a pojišťoven... Děsivé, nechtěla bych být nemocnicí. Už to jak jim nikdo nic neplatí a všechno cálují ze svého. Naštěstí mě to až tolik nezajímá a tak už se těším dom na véču a do postele. Ale pozor spát můžu jen na levém boku, nebo na břiše, aby sklivec zpod odchlípení spíše odtékal...
Víkend: bolí mě záda...
V pondělí jdeme opět na Karlák na polikliniku. Doktorka nadává na Střešovice a okamžitě nás posílá do Fakultní nemocnice na Karláku. Tam si mě pěkně na sítnicové ambulanci číslo IV. vyšetřují a mladý doktor Martin Janek potvrzuje odchlípení sítnice v levé části oka. Jsem přijmuta. Kolik hodin jsme předtím strávily na chodbách ani netuším, asi jsme si zvykly. Vyplnění dotazníku s takovou černovlasou sestrou neurčité sympatie... Válení na pokoji. Šok asi překonán, nebo je v nejhlubší fázi - nemyslím :).
V úterý mě velmi časně jdu na operaci. Zjišťuji, že ony filmové scény s kyslíkovou maskou a následným zatměním nejsou až tak zcestné. Nemám strach. Nemyslím. Necítím. Že by Šok? Po 6 hodinách drkotám na vozíku na pokoj. Chci spát a nechci zvracet. Na pokoji zvracím... A taky spím. Bohužel ne moc dlouho, neboť byla přijmuta malá Evička - strašně uřvaný dítě. A hraje si z takovým roztomilým modelem záchodu, který vydává (velmi hlasitý) zvuk, jako když splachujete.Asi by mi to připadalo fascinující, kdyby mi nebylo tak blbě space.
Další dny ubíhají vesele. Věčně mi kapou do oka, spím a nadávám a taky čekám na návštěvy. Evička už neřve, ráno jí odvezli na sál a teď je blbě jí. Možná bych si taky mohla hrát s tím dokonalým záchodem... Ale nebudu se mstít tomu nevinnému (debilnímu) čtyřletému (zavrženíhodnému) tvorečku. Má tam mámu.
Ve středu mi slepují nálepku. Kapou a vyšetřují. A pouštějí mě dom! Měsíc doma... Chudák škola, jak to tam beze mne zvládnou )ironie(...
Po měsíci kontrola - prý alright, jestli to bude ok i dál, za další dvě stejné časové údobí mi vypustí silikonový olej. Great...
Časté návštěvy u Táňy. A kontroly v nemocnici. A taky po třech měsících od první operace olej vypuštěň... The end?
Ba ne, vydrželo mi to črnáct dní a odchlíplo se to znova - a právě proto jsme tuhle sobotu navštívili prokletou VFN znova. A znova mě přijmuli... Nicméně ono staré známé přes víkend neoperujem platí stále, a tak jsem se nudila a válela a zoufale nudila célou dlouhou sobotu a ještě celejší a delší neděli. V pondělí mi podle starého dobrého zvyku přinesli anděla (hrubá povlečeníová cosi jako košile s tkaničkama, co patří dopředu) a jako inovaci punčošky - hnusný hrubý nepružný bílý a tlustý punčocháče. Pak jsme se pozdravili s asistentem, který (velmi vtipně, jako ty sestry před tím a ty doktoři taky) poznamenal, že jsme se dlouho neviděli. Zvesela jsem nasedla na vozík a nechala se odtlačit a odvézt (výtahem) na sál. Pak mě pěkně napíchli do hřbetu ruky a pak už newim nic... Po x hodinách, tentokrát mi ani neřekli, jak dlouho jsem tam byla, jsem byla ( ;) ) přendána na svou postel a spala a spala a zase mi bylo po narkóze špatně. Druhý den mi bylo líp, dokonce jsem i jedla, pak jsem znova spala, pak mi taky kapali a taky mě prosvěcovali a měřili oční tlak a řekli mi, že mě zítra pustí. Pak jsem si přečetla noviny, vyluštila sudoky :D a za poslechu rockzone 105,9 fm usnula. Ráno jsem se těšila domů, kapali mi, vyšetřovali mě, prosvěcovali a měřili oční tlak, domů mě ale nepustili. K tomu na mě některá z návštěv plivla asi chřipku, tak mi znova nebylo dobře od žaludku a obídek jsem jim vrátila..:-) Taky mě šíleně bolely záda a hrudník, ale to už s okem nesouvisí... Za neskutečných bolestí jsem tedy poslouchala rádio (rockzone 105,9 - mooc doporučuju) a snažila se usnout. Poslední co si pamatuju je, jak Krajčo slibuje živák Nirvany a RedHotů - proto jsem to nevypla. Bohužel jsem je oba zaspala. No a v 6¨:45 druhého dne mě probudili, kapali mi, prosvěcovali mě, měřili mi oční tlak a pustili mě domů - do oka si mám denně pětkrát kápnout a na noc ho pěkně namazat - jak se mi to dneska poprvé povede nemám tucha...
Tolik k oku a snad už to je všechno....
FíDžej :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 victor victor | Web | 2. března 2007 v 21:24 | Reagovat

Docela peripetije...

2 -Rhi- -Rhi- | E-mail | Web | 2. března 2007 v 22:44 | Reagovat

Zdár,

to teda byly, nicméně snad je to za mnou a já prozřím :D

Alespoň mám teďkonc dlouhý prázky navíc ;-).

FíDžej xD

3 - - - - - -  - - - - - - - - | 19. března 2007 v 23:39 | Reagovat

Ahoj....něco podobného se mi taky stalo....byl jsem na operaci s odchlípenou sítnicí na levém oku...silikonový olej atd....za pár měsíců mi ho taky vypustěj...chěl sem se zeptat, jestli ten olej v oku byl taky hodně nepříjemný a potom, když ti ho vypustili, tak to bylo zase OK ? Já vím, že to zalezi asi na prubehu operace a na spoustě dalsich faktorech, ale zajimalo by mě , jestli se mám už těšit, až ten olej vypustěj...protože mě tam už docela štve :)) . Sám vim co to je odchlípení sítnice a nic moc teda...tak se měj a přeju Ti, aby bylo vše OK !

4 Rhiannonn Rhiannonn | E-mail | Web | 20. března 2007 v 0:01 | Reagovat

Hoj,

snad si toho všimneš, mail si nenechal.. :-)

Olej v oku mi až tak nevadil - nejhorší po operaci byl ten steh - škrábalo to a jak se to rozpouštělo, tak to štípalo... Jinak jsem měla akorát pocit, že to oko je menší a trochu těžší. Potom, co se rozpustil steh už mi nic nevadilo - vidění sice nic moc, přirovnala bych to ke koukání skrz dědečkovy extra silné brýle - čili mlha a barevný fleky, ale druhý oko to slušně kompenzovalo, takže jsem si rychle zvykla...

Na vypuštění se těšit můžeš - pustili mě hned druhý den domů a jakmile zmizel otok a oko se vyčistilo - vidění se jednoznačně zlepšilo asi o tak 200% - ale úplně jak předtím to nebylo...

Já ti přeju taky brzké uzdravení, a ať ti tam ta sítnice drží a neodchlípne se ti po pár dnech znova tak jako mě..

FíDžej.. - Rhiannonn -

5 Radim Radim | E-mail | 21. března 2007 v 0:51 | Reagovat

Ahoj....to víš, že jsem si toho všiml....na tvou odpověď sem se opravdu těšil...ale to, jak si napsala, že " ale úplně jak předtím to nebylo... " mě hodně vylekalo.... nic moc pocit, doufám, že to bude jak nejlepší může...pokud budeš chtít, ozvi se na e-mail .. měl bych radost, kdyby si napsala něco bližšího....díky moc !!!!! Měj se !

6 Radim Radim | E-mail | 21. března 2007 v 0:54 | Reagovat

ještě jsem si vzpomněl...jak si napsala,  že " to nebylo úplně jako předtím " ... tak mě zajímá..v čem to bylo jiné ? Díky moc..

7 Rhiannonn Rhiannonn | E-mail | Web | 21. března 2007 v 12:49 | Reagovat

Viděla jsem o dost víc rozmazaně - ale to prý vykorigují nějaký brýle...;-)

8 Radim Radim | E-mail | 21. března 2007 v 13:06 | Reagovat

a čočky ? :)

9 Rhiannonn Rhiannonn | E-mail | Web | 22. března 2007 v 14:01 | Reagovat

Ty možná taky... ;D

10 Annie.s Annie.s | 5. května 2007 v 15:59 | Reagovat

Taky zapomněla dodat že jsem tě několikrát navštívila a bavila

11 - Rhi - - Rhi - | E-mail | Web | 8. května 2007 v 21:31 | Reagovat

To je pravda... Ale to už by pak nebyla taková tragédie a doják ;).

12 Annie.s Annie.s | Web | 9. května 2007 v 6:45 | Reagovat

Cože kamárad který přijde na návštěvu s čokoládou není doják?

13 - Rhi - - Rhi - | E-mail | Web | 9. května 2007 v 13:01 | Reagovat

Větší doják je, že jsem doma trpěl osamotě a v zapomnění :D...

Ale jinak tvoje zásluhy nebyly opomenuty, jen nebyly zmíněny, stejně jako to, že na to oko teď vůbec nevidím a stejně jako ty všechny návštěvy příbuzných a osudný pomerančový džusík :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama